1. září, jeden z přelomových dní roku.
Dětem a studentům na středních školách končí nekonečně prázdniny, léto začíná pomalu přecházet do barevného podzimu.
Tenhle den mi vždycky voněl. Dávno zapomenutou vůní papíru, pastelek, temperových barev, možná i barvy na stěnu, to když se ve škole o prázdninách malovalo.
Pak jsem dlouhé roky na vůni nostalgicky vzpomínal.
Letos se vůně vrátila. Udeřila naplno když jsem ráno vstoupil do svěřené třídy. Dostal jsem důvěru a stal se ze mne třídní jednoho z prvních ročníků. Mým úkolem bude mladým lidem pomáhat přejít ze světa základní školy do nového způsobu výuky, z dospívání do světa dospělých. Tak nám všem držte palce, buďme to potřebovat.
Je ráno, v chalupě všechno spí...
když bych šel do práce, dávno bych vstával...
Nad údolími Orlických hor vychází slunce, je srpen, už nejsou 4 hodiny ráno...
Vyrážím na kole, údolí, kopec, koupání, a další kopec, pozvolný, ale delší ...
Kačerov, kaple kousek od kostela,
dlouho se probouzela z pračasu,
z doby, kdy si místní němci vybrali špatnou stranu a museli pryč...
Konečně zase láká k návštěvě, po ránu už jí někdo otevřel...
 |
Dlouho jsme snili o klasickém sporáku. Který by dal trochu tepla, uvařil by polévku a upekl k obědu kuře.
V domě je pouze jeden komín a k němu je připojený krb s horkovzdušným topením. Tudy cesta nevedla. Dlouho zůstávalo jen u snů, které jsme si plnili každé léto, kdy jezdíme nedaleko do Orlických hor na půjčenou chalupu.
Současná situace jen pomohla rozhodnutí udělat letní kuchyni s možností vaření na dřevo na venkovní terase. Klasický kuchyňský sporák a k němu nerezový izolovaný venkovní komín. Po vyladění všech much se dnes poprvé naostro vařilo. Kuře s čerstvě nakopanými bramborami v troubě a na plotně piré z padaných letních jablek.
Jeden splněný dávný sen z pračasu.
Venkov v ❤.
Od kamaráda jsem dostal dárek k narozeninám, vyhlídkový let malým letadlem nad Orlické hory
- v pondělí nadešel den “D”
Startovali jsme v Chrudimi, takže první se ukázal zámek Slatiňany.
Zakroužili jsme nad naší “vesničkou střediskovou”
Údolí Tiché Orlice, krásné meandry, řeka se líně kroutí mezi loukami a remízy listnatých pobřežních porostů.
Hrady Potštejn
a Litice
A pak hřeben Orlických hor, od Bartošovice po Deštné
V hlavě mi zněl text oblíbené písničky:
“Proletím nízko nad krajinou
Nad zelenou trávou pokosenou
Perletí vlasy ozdobenou, rozcuchanou
Proletím okolo prastarých měst
Okolo domů a kamenných cest
Jimiž se tuláci ve svitu hvězd nechají vést.”
Text je z písničky od Lucie Vondráčkové Stanice svět
Včera jsem vyrazil na kole a krajina už nezpůsobily tak ploše jako z letadla, docela jsem se na kole potil :-). Z výšky byly hory jako lehce zvlněné pahorky.
Užívejte léto, Pavel
Nepřijde vám na fotce z Kolovratského zámku v Rychnově nad Kněžnou něco zvláštního?
Co třeba kostel... všechno je jak má být?
Při bližším pohledu si možná všimnete, že kostel je gotický a průčelí je barokní.
Ale stále to není všechno... co ty proporce?
Ono to bylo tak, Santiny stavěl zámek a kostel nebyl v pohledové ose ... ani ve směru osy.
Santiny to vyřešil po svém, postavil nové barokní kulisy, průčelí kostela - a gotický kostel na něj geniálně napojil.
Kdo umí, umí....
