podzimní nálada ve skanzenu u Orlice

Nedávno byla slavnostně otevřená nová část polabské cyklostezky, dostala do vínku číslo 2. Vede z Hradce Králové, od starého kamenného mostu na Pláckách, údolím Labe, přes Smiřice, Jaroměř - Josefov, až do Kuksu. Nedalo nám to, a s kamarádem jsme vyrazili. Dva tatíci na kolech. :-) - A co se nestalo - po prvních osmi ujetých kilometrech jsme se špatně dohodli kudy pojedeme, já jsem ukázal, začal zatáčet, Martin se díval jinam a v domnění, že jedeme rovně .... já náraz ustál, Martin přes moje přední kolo dal salto na tvrdý asfalt, z mého předního ráfku neforemný patvar...... Posbírali jsme se, Martin byl naštěstí v pořádku. A nastává smiřování se s myšlenkou, že výlet končí,  vlastně dříve než začal. To přeci ne - co kdyby ... přeci Vojtovo kolo má stejný průměr ráfku - Beru Martinovo kolo, do ruky to co zbylo z mého předního a vracím se domů. Za 30 minut jsem zpátky s náhradním předním kolem a cesta může pokračovat. 

 Tahle ne úplně povedená fotka je pohledem od bývalých zámeckých schodů, od mostu přes Labe, ke špitálu na Kuksu. Jsme v cíli cesty. Cyklostezka nemá chybu - teda, malinkou ano, jsme v Čechách, tak několik krátkých úseků - nějak asi chyběl asfalt, či co :-) někde se ztratil :-) ale jet se dá i po zpevněném štěrku. Naopak velká část stezky je vhodná i pro in-line bruslaře.

 Bývalé zámecké schody.
Když jsou na podzim ve zdejším areálu slavnosti vína,
tak místo vody teče ve žlábcích chvíli víno,
ale to se k nim nedá protlačit, jsou plné ochutnávačů...

 Jsme na kopci u špitálu. Alej Barokních soch Matyáše Bernarda Brauna - ctnosti a neřesti

 čelní portál špitálního chrámu

 výhled do kraje, je to focené všechno mobilem, nejde moc přibližovat, ale uprostřed snímku je vidět vinice. Je to nejseverněji položená registrovaná viniční trať v České republice. proto bývají ve zdejším areálu podzimní slavnosti vinobraní.

 Nádherný most, nebo skoro jako tunel,
pod železniční tratí z Hradce Králové do Liberce.
Je na něm letopočet 1871.
Jak asi budou vypadat dnešní dálniční mosty, až jim bude 140 let...
Vede sem z Kuksu červená turistická trasa, blížíme se k Braunovu Betlému ve skalním masívu

 Hned za mostním tělesem je začátek křížové cesty 21. století - jedná se o soubor plastik, které vytvořili přední čeští sochaři na počátku 21. století. Jsou z bílého pískovce, nedaleko, od Hořic a mají nám připomínat ne zrovna radostné okamžiky uplynulých let. V přírodní scenérii podkrkonošské krajiny vypadají zajímavě, dotvářejí duchovní rozměr místa a navazují na dávnou sochařskou tradici....ale mému srdíčku jsou bližší barokně rozevlátá díla mistra Brauna

 andělé

 rouška Veroniky

Tady jsme už na cestě domů, v zámeckém parku ve Smiřicích. Děti se nedávno zajímaly o severoamerické Sekvoje, zaujala je jejich mohutná nádhera. jedno "mládě" jsem jim proto vyfotil.

A kolik že jsme ujeli kilometrů - no ještě to s námi není tak špatné, když jsme slézali z našich RockMachinů,  úplně náhodou máme oba stejná kola, měli jsme za sebou 150 km.