ráno cestou do kostela se k nám přidal náš kocour
snažil jsem se mu dupáním vysvětlit, že jako ne, že se někde ztratí.
Kousek od kostela se někde zapomněl, ale při mši najednou bylo zvenčí slyšet hlasité mňoukání.
Seděl venku na schodech u sochy anděla strážného a žalostně úpěl....
po mši pan farář prohlásil že je zjevně ze zbožné rodiny :-)
.... domů se nesl v náručí
taky nám vykvetl kaktus
teda váš kocour je teda číslo :)
OdpovědětVymazat:D som sa pobavila. :) Asi boli buď dvere zatvorené, alebo mal tú slušnosť, že vedel, čo sa patrí, keď nevošiel.
OdpovědětVymazatPekne kvitne kaktus.
To máme i my! :-))))ti naši vždycky čekají před kostelem, už ani nemňoukají. To je krása!!! paráda!
OdpovědětVymazat