dubnový podvečer

Dobrovolná skromnost ?

Dneska jsme se probudili do listopadového mlhavého rána. Počasí naštěstí nikoho neodradilo a po deváté jsme se začali scházet u našeho kostela na brigádu na úklid roští, taková novodobá akce Z.

Do majetku farnosti nám ještě před restitucemi vrátili v rámci digitalizace katastru nemovitostí některé pozemky za farní zahradou, Jejich okraje byly zarostlé náletovými dřevinami.

Všechno se muselo vyřezat, z větších kmenů se nadělala polínka, a drobné roští se na podomácku vyrobeném drtiči nasekalo na 10-12 cm dlouhé špalíky, a s nimi se bude - až vyschnou - na faře topit.

U stroje se rozpoutala zajímavá diskuze - proč topit takovými kousky, často se musí přikládat, je to nepohodlné - spálíme to na hromadě a bude uklizeno. Druhý názor uvedený způsob topení hájil - je to čisté dřevo, až vyschne, proč ho nezužitkovat. V době, kdy se skoro až nesmyslně získává energie z kdovíčeho - ze slunce, z větru za pomocí drahých a složitých technologií, o jejichž ekologické zátěži se nedá pochybovat.  Přeci jen tak nespálíme na kupě mokré dřevo - které lze zužitkovat zcela jednoduše a přirozeně, - připomnělo mi to článek na jednom z blogů, o dobrovolné skromnosti.  Ano, můžeme topit na plyn, můžeme koupit úhledné špalky - ale můžeme zužitkovat i drobné větve, volba je na každém z nás

 Hájek prokoukl, takhle uklizený ho nepamatujeme :-)