podzimní nálada ve skanzenu u Orlice

Dolský mlýn

Jarní prázdniny - a dlouho slibovaný výlet do Drážďan

- bohužel ne za památkami, ale do Primarku - modní ikoně našich potomků,

shodnou se všichni čtyři, a to je co říct :-)

 první letošní kvetoucí keř - v Drážďanech, nedaleko centra města

nechtělo se mi trávit dnešní den jen v nákupním centru, a již delší dobu jsem chtěl navštívit Dolský mlýn - romantickou zříceninu, kde se točilo několik pohádek, nejprve Pyšná princezna, pak Ztracený princ a Peklo s princeznou :-)

cestou z Drážďan jsme proto nejeli po dálnici, ale po staré klasice na Pirnu a pak údolím Labe na  Bad Schandau a do Hřenska. Po dobrém pozdním obědě vyjíždíme soutěskami na Vysokou Lípu, kde na druhý pokus ve správném místě parkujeme auto a po modré se vydáváme do údolí Kamenice. Podle předpovědi se blíží studená fronta a začíná drobně pršet.

napadlo mě, že mlýny se staví v údolí u vody, ale diplomaticky jsem se s tím nechlubil :-)

na kraji lesa potkáváme mladíka se šibalským úsměvem na tváři v "hippie" oblečení - kupodivu vzezřením zaujal spíš mě, usedlého tatíka :-), než moje náctileté potomky, jim do mody nepadl :-)

 brzo jsme pochopili proč ten úsměv - čekal nás pořádný sešup do údolí, navlhlé schody a skalní plotny, dolů se šlo drsně, hlavně mamka měla ne úplně vhodné boty - kupodivu líp to šlo nahoru, když jsme se vraceli k autu.

 a jsme u bývalého mlýna ze 16. století - po požáru byl chvíli opuštěný, a znovu vybudovaný v roce 1727 - hlásá to letopočet nad bývalým vstupem do mlýnice. Podle informační tabule patřil po celou dobu rodině Pohlů, až do roku 1946, kdy byl prý konfiskován...

1760 letopočet na skále nad náhonem ke mlýnu

 dům je těsně přistavěný ke skále, chrání ho před hlavním náporem proudu vody při povodni, voda může budovu vytopit, ale nemá už sílu ji poničit.

mlelo se zde naposled v roce 1931, po roce 1946 mlýn pomalu chátral. Když se točila Pyšná princezna, dostal novou střechu, ale zároveň byla rozebrána budova protějšího bývalého hotelu, překážel by v záběru :-(  

 po dokončení pohádky začala opuštěná budova chátrat, propadla se střecha, stropy....

až po roce 2000 ji opět objevili filmaři, pomocí nadšení mnoha lidí a správy národního parku byla zbavena náletových dřevina a staticky zajištěna  

 škoda že v náhoně nezůstalo mlýnské kolo z Pekla s princeznou

pohled k říčce Kamenici - všechno je focené mobilem, zrcadlovka nějak zůstala doma :-)
co dodat -
pokud jste alespoň trochu romantici a lákají Vás zapomenutá místa, určitě se sem musíte vypravit, je tady Genius loci - i v polovině února

  dýchá to tady :-)

snad jsme tady nebyli naposled.

mějte se, Pavel