podzimní nálada ve skanzenu u Orlice

"Osamělá hora"

v minulosti jsem to na blogu už psal, jsme asi jediné město v Čechách, kam vedou jenom jedny "dráty", takže pokud se něco na trase opravuje, jsme bez "šťávy". Teď v květnu jsme to plánovaně zažili 2x. Děcka nechodí do školy, nefungují obchody - teda až na večerku, kde běží na zahradě centrála a majitel se stará, abychom za 8 hodin bez proudu neumřeli hlady :-)

Vzali jsme část potomků, co ještě chodí do základní školy a vyrazili na výlet, na né úplně dalekou Kunětickou horu. Hrad, co od počátku 20. století, kdy neměl ani střechu, zažívá chvíle bouřlivého zmrtvýchvstání a útlumu. Za první republiky povstal pod vedením Pardubického muzejního spolku jak Fénix z popela, za komančů šel dost dolů, jako "teenager" jsem dobře věděl, kde jsou díry v oplocení zavřeného hradu, a kudy vylézt na věž.... tehdy jsem si hrad hodně užíval.

 Dnes se Vám ho pokusím nabídnout tak, jak mě zaujal dnes, jinak, než se prezentuje v průvodcích. Přijměte pozvání na hrad mým pohledem.

 hradní kaple svaté Kateřiny

 dřevořezba z legendy o vzniku Pernštejnského rodu

dračí mládě v ruinách bývalého hlavního sálu

 Pod hradem vyrostlo bohužel v 90. letech minulého století několik objektů ve stylu podnikatelského baroka, a kastelán výstavou vtipných fotomontáží ve věži hradu dal jasně najevo, co si o územním plánu některých obcí pod "osamělou horou" myslí...

rytířský sál... tam by se "pařilo" .. ach jo.... :)

a na závěr - život - jeho počátek :-)

:-) Adam a Eva :-)

Pavel