chleba, utopenci a kvašáky

trochu o domácím pečení :-)

naše poznatky z pečení domácího chleba:

přes léto se nám vůbec nedaří udržet kvásek, jak se netopí v kamnech, a jsou otevřená okna, nenašli jsme místo v domě, kde by byla vhodná teplota pro jeho přežití. V zimě nám kvásek zatím žil nejdéle 2 měsíce, a udělat si nový vlastní, to se nějak nedaří, dar vlastní výroby domácího kvásku nám nebyl zatím dopřán. 

těsto na chleba si připravujeme v automatu- program pečení. Tady drobný odskok - pokud používáme hotové směsi - buď z Lidlu, nebo ze mlýna Korunka v Číčové, máme to sem 5 km, kde se přímo vyrábí a ušetřím tím cestování mouky na palubě kamionu - směsi máme vyzkoušené, že se dají upéct v automatu od ETA naprosto dokonale a pec kvůli nim neroztápíme, takže rychlochleba - nechci, aby to znělo hanlivě - směs a automat. Pokud mám čas, tak peču chleba v peci, ale na to potřebuji celý den. Jako nevěnuji se celý den pečení, ale chce to být doma a jak já říkám, v klidovém režimu. Takže, co je potřeba? Voda, žitná a pšeničná mouka, kvasnice, sůl a cukr, trochu octa, a bylinky, semínka slunečnic, sušené ovoce, marmeláda... různě podle chuti. A kvásek - a tady je ten výše zmíněný kámen úrazu. Nějak to s ním neumíme. Tudíž kvasnice, klasické pekařské. Automat udělá těsto za necelé dvě hodiny. Pak jde těsto na pomoučený vál a ručně ho pořádně prohněteme a utvoříme bochník. Položíme ho do pomoučeného smaltového víka od pekáče na husu. A - necháme pod utěrkou kynout. Několik hodin. Podle času a podle těsta. A to je pokaždé jiné - jiná mouka, jiný poměr pšeničné a žitné, hladké a celozrnné - fakt jsem zatím nevysledoval pravidla, za kterými bych si stál. Počtám s tím, že roztopení pece nám trvá tak hoďku a půl - jakmile je roztopená, tak se vymete, popel a uhlíky se odsune do rohů a pekáček se "šoupne" do pícky. Pokud se nám povede pěkný bochník, necháme chlebík péct asi hodinu, pokud vykyne do placky jako na obrázku, je v pícce cca 40 minut. Chutný je vždy, i když nemá ten správný tvar.

Tož tak.

Pár slov o špekáčcích na fotce. Dcerka se má o víkendu vrátit z tábora a včera psala, že má ohromnou chuť na utopence. Co by pro ní tatínek neudělal. Našel jsem doma ocet i deko, minulý týden se nakládaly okurky, cibule je doma pořád. Místní vietnamský obchodník už pochopil, že nejlepší buřty jsou v 10 km vzdáleném vesnickém uzenářství, takže Anéža :-) se má na co těšit. No já se těším taky :-).

Další dnešní činnost bylo nakládánání kvašáků. Opět bez zkušeností - okurky sterilujeme do DEKa, kvašáky jsme nějak nikdy nedělali, okurky se stíhaly jíst. Teď byl košík přerostlých, tak strejda internet poradil jak na to.

Slaný nálev, vinné listy právě ustřižené, kopr sotva vyrostlý a křen z vesnického krámu. Tak snad, za pár dní uvidíme.

Tady vidíte neuměle opražená kávová zrna - neoloupaná, tuhle chybu jsme zjistili až po namletí - nápoj se dal pít, ale kávu připomínal jen vzdáleně :-)

Poslední o čem dnes chci psát je likér ze smrkových výhonků - dnes bylo jeho "stáčení". Výhonky byly od konce dubna zasypané cukrem a zalité vodkou - dnes se vše slilo do láhví a naředilo další vodkou - aby nápoj nebyl moc sladký :-)
A jak se produkty ze zahrádky zpracovávají u vás? Podělte se ve vzkazech 😉. Dík!
Mějte se, Pavel.