Prázdniny

 Jaro nám přešlo do léta, do prázdnin. Nevím jestli jsem se na podzim pochlubil, že se že mně stal pan učitel na stavební škole a že tak slovo prázdniny pro mě zase znamená ten dávno zapomenutý pocit - léto, které se zdá nekonečné, plné vůní kvetoucích lip, luk, vůní sena... zvuků z lesa, kvákání žab od tůní, večer roje svatojánků, jak bydlíme u lesa.

Dneska jsme předali vysvědčení a naposledy se všichni rozloučili.  Ještě před školou jsme si se skupinkou mých studentů popřáli krásné léto a jeden z naší vesnice se hned zeptal, jestli ho nevezmu autem, aby nemusel čekat na autobus, oni u nás teď posledních čtrnáct dní moc nejezdí.

( Ale má to i výhodu,  ty co přijedou,  vezou zadarmo )

Takže jsem vlastně dělal i taxík na prázdniny 🙂.

Poslední dní jsem překonal svoji vrozenou lenost a jezdil do práce někdy i na kole. Cesty zpět jsem pojal jako výlet. Nevěřil bych, co všechno kraj kde žiju nabízí,  kolik úžasných míst v bezprostřední blízkosti,  které stále neznám.

Třeba samoobslužný bar na kraji lesa, se studeným točeným pivem, v pondělním horkém dní přišlo hodně vhod.

Nebo veliký rybník s podivným názvem Chobot, kde jsem si připadal jako na Jižní Moravě u Lednických rybníků.

Červen byl hektický,  ve škole,  v zahradách ale i víkendy byly naplněné na 150 %. Různá setkání a výročí,  víkend otevřených zahrad.  To byla hodně zdařilá akce a určitě ji budeme opakovat.

V zahradě pořád něco kvete, zrají jahody a maliny, letos prvně ve větším i moruše, lesy jsou plné borůvek. První jarní bylinky a květy jsou už v tekuté formě.

Mějte se!

Pavel