Meditace... modlitba... rozhovor?

 Je ráno,  v chalupě všechno spí... 

když bych šel do práce,  dávno bych vstával...

Nad údolími Orlických hor vychází slunce, je srpen,  už nejsou 4 hodiny ráno...

Vyrážím na kole,  údolí, kopec, koupání,  a další kopec, pozvolný, ale delší ...

Kačerov, kaple kousek od kostela,

dlouho se probouzela z pračasu,

z doby, kdy si místní němci vybrali špatnou stranu a museli pryč...

Konečně zase láká k návštěvě,  po ránu už jí někdo  otevřel...

Brzdím a sesedám z kola...

Modlitba? Meditace?

Přemýšlím nad přítomným okamžikem.

Tady a teď...

Letní ráno v opravené kapli vysoko v Orlických horách...

Vysoko v horách...

Jak že to zpívá Zuzana Navarová?

"Vysoko v horách prší
voda na tři couly
vysoko v horách prší
Dáša už se choulí
vysoko v horách prší
na kalhotách bouli
Vysoko v horách
horko v autobuse, sucho v puse
co si počneš s ní
zdaleka

Vysoko v horách prší,  horkov duši..."

Kaple asi slyšela víc modliteb v němčině... 

A pak dlouho nic....

Za co prosili lidé před 70 ti lety, před 100 lety... ?

Aby měli co jíst?

Aby pole dala víc zrní než kamene?

Žili s přírodou, věděli že zima na horách není legrace...

Já opřel o schody horské kolo,

se zvědavostí a snad i pokorou vstoupil..

A pokleknul, na studenou piskovcovou dlažbu,

sedl si na paty,

dělával jsem to tak kdysi přirozeně,

teď se už tělo bránilo, ozývá se bebí věku...

Děkuju za život,  zdraví...

Za nezasloužený dary...

za Orlické hory,

osud mi je přiřkl...

Za přítomný okamžik

A prosím....