Počet zobrazení stránky

pátek 4. října 2019

Podzimní dlouhé večery začínají

Vzhledem k mojím dlouhým směnám jezdím do práce skoro za tmy a vracím se skoro za úplné tmy. A bude to tak půl roku a bude jen hůř. Bydlíme v zemi zaalpské 🙂. Ale umím s tímto žít, umíme si udělat doma hezky. Neměnil bych za kraj bez střídání ročních dob. Bylo by to fádní. Doma se už zase topí a na stole svítí svíčka. Krb není tak načončaný jako na vašich fotkách 😉, už zase se v něm denně topí a podle toho vypadá 🙂. 
V Častolovicich na "Zahradě východních Čech" jsme si dnes koupili tuhle knížku, máme doma předchozí tři díly, i s podpisem autorky, četli jsme je kdysi dětem před spaním. Naše skoro plnoletá nejmladší dcera dnes prohlásila že tuhle knížku chce slyšet celou po večerech u krbu. Tak jsme dnes začali. Udělalo mi to radost, asi foukal vítr od hor, když se v porodnici pod horami narodila 😉.
Tatínek zase vytáhnul svoji podzimní zálibu. Tentokrát je to přetisk Betlému z první československé republiky. Vyšel v loňském předvánočním čísle časopisu Živá historie. 

Kopr po sestřihání krásně obrazil. Asi tím žížalým čajem. 😉
A na stěně diody pro atmosféru 🙂. Takhle nějak to u nás teď je. 
Pěkný víkend. Pavel 


úterý 1. října 2019

jablkobraní u Keltů

vítejte znovu v Nasavrkách, u keltského kmene Boii,
poprvé tu jsme v čase podzimních vůní a barev


Kelti z kmene Boii zpracovávali ovoce, jablka
vařili drůbeží vývar se zeleninou
a tavili kovy - cín a železo
fotil jsem jen mobilem, snad Vám trochu přiblížím atmosféru života v Keltském archeoskanzenu v Nasavrkách, když pomalu přichází podzim.









dík za návštěvu mezi lesy
Pavel

neděle 29. září 2019

Evangelický hřbitov v krajině

Při cestě nedaleko Slatiňan jsme náhodně zastavili u zajímavého místa v krajině -
zjistili jsme, že zde býval hřbitov, ještě v době nedávné  
"… obnova hřbitova je založena na propojení torzovitého charakteru původních prvků s návratem důležitých atributů ztvárněných současnou formou - vstupní brána a kalich ze tlustého železného plechu. 
Na zaniklý hřbitov, ve kterém ostré hrany pískovcových bloků a jiných kamenů omlel vítr, mráz, voda či slunce se můžeme dívat jako na jednu ze změn krajiny kolem nás a dát při tom vedle sebe paralelu o krátkosti života lidského, ale i dočasnosti skal a říčních údolí.
Vždyť písek pro pískovce ve Škrovádu naneslo moře před stomiliony let,
koryto řeky Chrudimky bylo formováno před několika miliony let.
Doba ledová, za které se zde před desítkami tisíc let tu a tam již pohyboval člověk,
dala vzniknout sprašovým hlínám, rašelinám a slatinám,
aby na nich před deseti tisíci lety člověk začal tvořit kulturní krajinu.
Je jen třeba se v této chvatné době občas zastavit a vnímat...
toto místo je k tomu příhodné"
Část textu z tabule u zaniklého hřbitova



průhled na kalich ve středu hřbitova přes moderní bránu

pršelo, tak fotky z mobilu nic moc, ale místo na mě dost zapůsobilo
Pavel

úterý 24. září 2019

S Kostkou mezi Orlicemi

Naše rodinná flotila koloběžek se v létě rozrostla o tuhle zánovní krasavici, a konečně byl čas a chuť na pořádné vyzkoušení co dokáže nejen na asfaltové silnici. Tady jsme skoro na začátku cesty, i když první překročení Tiché Orlice už máme za sebou na Šachovském jezu.
Vkusně řešený prostor mezi domem a sloupkem - dřevěný mnich shlíží na náves u Šachovského kostelíka
Krásné slunečné počasí dává vyniknout prvním barvám podzimu 
Mariánská kaplička nad pramenem u Kostelce nad Orlicí, miluju tuhle cestu podél Divoké Orlice

Zákoutí u náhonu, rybářský ráj
první dobíjení baterek :-), zastávka v Zámělu
stará lipová alej v Potštejně pod hradním kopcem, podél řeky k tábořišti Vochtánka
A kdo to u Potštejna znáte, víte co mě čekalo dál... Modlivý důl - tady jsem nesl koloběžku na rameni, ani na kole jsem tohle nikdy nedal. Nahoře na Polomu jsem funěl jak parní lokomotiva

Naše oblíbené poutní místo Homole, u Lhot u Potštejna, užil jsem si dlouhé klesání dolů z Polomu.
Na hrázi rybníka u Čermné, už skoro doma - no na lítkách je cítit, že mám za sebou skoro 60 km... Kolobka je skvělá. Nedávno o ní mluvili v rozhlase, že to je něco jako snowboard pro lyžaře, kdo jí propadne, je to jak vášeň. Je fakt, že po takovém výletě endorfiny přímo stříkají.
Užívejte indiánské léto
Pavel

čtvrtek 19. září 2019

Rostou, konečně!

Konečně zapršelo tak, že i v našich suchých lesích na písku začaly růst houby. A to tak, že hodně. Nechodíme do lesa houby hledat, ale sbírat. A doma pak děláme smaženici, sušička hučí celý večer, a nejmenší hříbky už se koupou v nálevu na zimu 😉. 
Podzim se hlásí nejen houbami v lese, ráno se nad loukami válely mlhy a citelně se ochladilo. 


Musel jsem jít přímo ke kolu a nedivat se pod nohy, stejně už nebylo kam houby dávat 😉
Užívejte podzim 
Pavel

pátek 13. září 2019

Sesadba na terasu

Rychlá dekorace na terasu.
Základem je obyčejná plastová kulatá miska. Na dně mám písek a kamínky jako drenáž. Substrát jsem namíchal zahradní hlínu, trochu písku a zeolit. Rostlinky - co se nám doma samo hodně množí. Tlustice, kalanchoe... Obal jsem za večer sestavil z profilovanych palubek, co dům a kůlna dali🙂. Listí z ubrousku, aby to ladilo s podzimní výzdobou. Všechno zamulčováno štěrkem. Rostliny nejsou náročné na vodu, stačí zálivka po několika dnech. 

Mějte krásný víkend. Pavel 


pátek 6. září 2019

Indiánské léto mezi lesy

Je to už skoro měsíc, co jsem napsal poslední povídání. Dlouhá pauza 🙂. Co jsme dělali? Užívali si léto a většina rodiny i prázdniny. Jezdili jsme na filmy pod hvězdami, okolo bylo několik letních kin. Na zakončení prázdnin jsme si s kamarády už tradičně udělali i svoje promítání.
Na zahradě nám vykvetli druhé slunečnice, dával jsem je do země až v červnu.
Oko do polí - přes kmen staré hrušky, stále plodí.
Všudypřítomní pavouci dávají tušit, že léto přechází v podzim, někdy je po ránu i mlha, ale ne tak často jako jiné roky, málo prší.

Švestek a jablek je letos hodně málo, stromy odpočívají po loňském rekordním roce, ale špendlíky plodí i lotos. Tatínek poprvé zkouší špendlíkové víno, a dnešní první košt dopadl nad očekávání 😉.
Divočina vzadu v zahradě, letničková směs a živý plot že zdivočelých divokých rajčat 🙂.
Dýně a rajčata jsou velké dary končícího léta. 
Poslední dní nějak víc vnímám, jak se ráno i večer dní krátí. Ráno vstávám skoro za tmy a večer v osm je už taky tma... Podzim přichází 😉. 
Užijte si víkend
Pavel