Počet zobrazení stránky

středa 25. května 2016

"Osamělá hora"

v minulosti jsem to na blogu už psal, jsme asi jediné město v Čechách, kam vedou jenom jedny "dráty", takže pokud se něco na trase opravuje, jsme bez "šťávy". Teď v květnu jsme to plánovaně zažili 2x. Děcka nechodí do školy, nefungují obchody - teda až na večerku, kde běží na zahradě centrála a majitel se stará, abychom za 8 hodin bez proudu neumřeli hlady :-)
Vzali jsme část potomků, co ještě chodí do základní školy a vyrazili na výlet, na né úplně dalekou Kunětickou horu. Hrad, co od počátku 20. století, kdy neměl ani střechu, zažívá chvíle bouřlivého zmrtvýchvstání a útlumu. Za první republiky povstal pod vedením Pardubického muzejního spolku jak Fénix z popela, za komančů šel dost dolů, jako "teenager" jsem dobře věděl, kde jsou díry v oplocení zavřeného hradu, a kudy vylézt na věž.... tehdy jsem si hrad hodně užíval.
 Dnes se Vám ho pokusím nabídnout tak, jak mě zaujal dnes, jinak, než se prezentuje v průvodcích. Přijměte pozvání na hrad mým pohledem.

 hradní kaple svaté Kateřiny

 dřevořezba z legendy o vzniku Pernštejnského rodu
dračí mládě v ruinách bývalého hlavního sálu
 Pod hradem vyrostlo bohužel v 90. letech minulého století několik objektů ve stylu podnikatelského baroka, a kastelán výstavou vtipných fotomontáží ve věži hradu dal jasně najevo, co si o územním plánu některých obcí pod "osamělou horou" myslí...
rytířský sál... tam by se "pařilo" .. ach jo.... :)
a na závěr - život - jeho počátek :-)
:-) Adam a Eva :-)
Pavel

16 komentářů:

  1. Mě překvapily ty bylinky, které samy rostou v hradní zdi. To je snad i bacopa???
    My si za komančů jako děti takto prolézali zříceninu Žebrák. Máš pravdu, super vzpomínky:-)
    Díky za výlet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, na tom prvním obrázku s fialovými kvítky je popenec, výborná bylina s výraznou chutí. taky mě překvapilo jak si tam roste ve výšce, my ji máme pouze plazící se po zemi.
      Majka

      Vymazat
    2. Já se ve kvetoucí nádheře nevyznám, tak díky za poučení. Pavel

      Vymazat
    3. Mončo, to jsou vzpomínky na vždycky, že?
      Pavel

      Vymazat
    4. Velmi se omlouvám, nerada vstupuji do vaší diskuze, ale na prvním a na třetím obrázku je stejná rostlina. Je to lnice zední, popenci je podobná. Ale popenec je opravdu výborný na dochucení, např. do polévky. Iva

      Vymazat
    5. Já se rád dozvím jména rostlin...
      v tomto směru mám velké mezery
      P.

      Vymazat
  2. Zajímavý pohled na "profláklou"stavbu.Já ji znám jen jako pojem a cíl,kam bych se ráda jednou podívala.Díky za neobvyklou exkurzi ;-) .H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. určitě stojí za vidění. Možná nejlíp v době třešní :)
      Pavel

      Vymazat
  3. Ach, Pavle, Kuňka je moje srdeční záležitost.....
    Díky, Klárka.

    OdpovědětVymazat
  4. Nakonec zeleni povolí i hradní zdivo :-))... moc pěkná procházka ♥ Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. v kořenech je vždycky schovaná síla života.
      P.

      Vymazat
  5. Ahoj Pavle, nejvíc se mi líbí ty zdi obrůstající kaskádami listů a květů. To je nádhera! Na Kuňku už bohužel nevyšplhám, tak aspoň těmi obrázky jsi mi vrátil krásné vzpomínky. Moc děkuji, Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a přitom všechno roste samo od sebe, bez projektu, bez zahradníka...
      P.

      Vymazat
  6. Vypadá krásně, tam by se mi taky líbilo.

    OdpovědětVymazat
  7. určitě stojí za návštěvu, když by ses toulala někde v okolí
    Pavel

    OdpovědětVymazat

Budeme rádi za každý Váš komentář