jahody, třešně a .... kolo

začínají dni, kdy se nechodí spát :-) no, skoro....
není na spánek čas - je toho tolik, zážitků, vůní - ovoce, květů, trávy...
ovoce se musí zpracovat, šťávy, marmelády... bez, bylinky, něco se suší přírodně, něco v sušičce... její tiché šumění doprovází večery na terase... do alkoholu se nakládají bylinky - máta, bez, meduňka, .. spoustu inspirací jsem našel na blogu ladyrovena, o tom všem se rozepíšu v týdnu...
vývěsní štít hospůdky na autobusové zastávce nahoře v Polomu - to musíme objevit, tu nesmíme minout :)

ale, do víkendu se vešlo i kolo, nejlíp tak nabíjím baterky, byl tady švára a říkal, že ho jen tak nebaví jet, že musí mít cíl.. mně v tu chvíli došlo, že pro mně je cílem cesta - jak je to v písničce - i cesta může být cíl :) - vždycky jedu sice někam, za něčím, ale - cílem je už ta cesta
 kaple v Polomu, rekonstruovaná za přispění evropských peněz
 sandalwood - občerstvení, wikipedia mě řekla, že se jedná o dřevo santalového stromu, nikoliv o sandále.. i když bosatá paní bez sandálů, co mi přinesla pivo a Terezce domácí mátovou limonádu byla velmi sympatická, rozpovídala se o své permakulturní zahradě...
idylka u vesnického návesního rybníka v Polomu - teď si kačky užívají, ale na Martina bych nechtěl být v jejich kůži :)
 četl jsem v průvodci, že Modlivý důl nad Potštejnem není pro cyklisty, ale--- no , fakt není....
 tábořiště Vochtánka - pod hradem, u řeky - romantika na druhou...
studánka u Kostelce - na stezce zdejšího rodáka, Gutha Jarkovského




když jsem byl před lety prvně na Polomu, a díval se dolů, zíral jsem na tenhle kostel jako na zjevení, myslel jsem, že je to menší hrad, jen jsem netušil kde a komu patří...
 je to Homole, žádný zámek, né úplně daleké poutní místo - z téhle strany je pro nás zcela neznámé
a nakonec - motorák u fiktivní stanice - Veliny - jezdím tu po cyklostezce 8 let, vlak tu vidím prvně

povídání o víkendu naplněném do poslední vteřiny .. snad plné života a radosti ze začínajícího zpracování úrody, z dobíjení baterek za řidítkami horáče v krajině obou Orlic, v kopích podorlicka - ale nejen radost a pohoda ... od pátku je v nemocnici jeden z mých nejbližších ... hadičky od blikajících přístrojů mu pomáhají žít... já vím, my chlapi nebrečíme... ale ... prosím, vzpomeňte si na něj, potřebuje to moc.
Dík moc, Pavel

Komentáře

  1. Krásná místa, děkuji za jejich zprostředkování.

    OdpovědětVymazat
  2. Pavle, ten kostel teda má kolem sebe kouzelnou scenérii!
    Užívej si radost z bytí. Je dobře, že si umíš vychutnat přítomný okamžik. To je, myslím, ten pravý smysl života. Umět vidět ty krásy a bohatství kolem sebe.
    Krásné léto.

    OdpovědětVymazat
  3. Radost a smutek, naděje a strach, smích i pláč jsou si jak na potvoru pořád nějak blízko....
    Krásné dny přeji, Klárka.

    OdpovědětVymazat
  4. Pavliku, píšeš určitě o dvou víkendových dnech, co mají každý 24 hodin? Mě to tak nepřipadá :-)
    Hodně síly a málo smutku! Margo

    OdpovědětVymazat
  5. jojo, píšu o červnové sobotě a neděli :) stihlo se toho hodně :)
    Pavel

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Budeme rádi za každý Váš komentář

Oblíbené příspěvky